Nice to heat you...
Ceník a katalog

Jak funguje infračervené vytápění

Infračervený ohřev Režim provozu

Více než jen horký vzduch: rozdíly mezi konvenčními topnými systémy a infračervenými ohřívači

Běžné topné systémy, jako jsou tepelná čerpadla, peletová kamna, plynové nebo olejové topné systémy, fungují na principu konvekčního tepla. Konvekční vytápění funguje tak, že se nejprve ohřeje vzduch, který následně ohřívá osoby v místnosti. Tento proces vytváří nepříjemné klima v interiéru v důsledku vysokých teplot topného vzduchu, pohybu vzduchu a nerovnoměrného vrstvení teplého a studeného vzduchu. Kromě toho je při otevření dveří a oken ohřátý vzduch v místnosti rychle nahrazen chladným čerstvým vzduchem, což znamená, že se musí po každém vyvětrání znovu ohřát – neefektivní a především nákladný koncept vytápění, který navíc vytváří znatelné teplo až po delší době vytápění. Kromě toho se vzduch při ohřevu v konvekčních topných systémech vysušuje a nízká vlhkost vede ke stálému rozptylu prachových částic, a tím ke zvýšené prašnosti, což může být problematické zejména pro starší a citlivé osoby a alergiky.

A jak funguje infračervený ohřívač?

Naproti tomu infračervené topení neohřívá vzduch, ale stěny a všechny předměty a osoby v místnosti. Infračervené záření uložené ve stěnách a nábytku je pak rovnoměrně vyzařováno jako jemné teplo. Jedná se o zcela přirozený proces - podobně jako fungují kachlová kamna nebo jako slunce ohřívá podlahu a tělo při opalování. Takto vzniklé tepelné vlny také téměř neovlivňují pohyb vzduchu a zajišťují stálou příjemnou vlhkost. Vzduch tak zůstává čerstvý a bezprašný a ani větrání místnosti nemá negativní vliv na topný efekt. Infračervené teplo je navíc díky svému přímému účinku vnímáno intenzivněji - až o 2° až 3° C teplejší než u běžných konvekčních topných systémů.
Neefektivní distribuce tepla při použití konvekčního vytápění
Efektivní distribuce tepla při použití infračerveného vytápění

Nevýhody konvekčního ohřevu

  • Vysoké pořizovací náklady
  • Průběžné náklady na údržbu
  • nižší životnost a velmi nákladná výměna
  • Další elektrická energie a další vedlejší náklady, jako je kominická služba apod.
  • Nepříznivé rozložení teploty v místnosti (chlad na podlaze, horko pod stropem).
  • Vysoké energetické ztráty v důsledku vysokých ztrát větráním (30-40 %), a tedy dodatečné náklady na vytápění.
  • Nezdravé vnitřní klima v důsledku vysoké prašnosti a suššího vzduchu.
  • Další nároky na prostor pro skladování např. pelet, oleje atd.
  • enormní tepelné ztráty způsobené výrobou tepla ve vnější místnosti (termální v jiné místnosti)
  • Často nepřitažlivý design